Travel guide

Tento průvodce vznikl, abychom vám usnadnili cestování obytkou po ostrově a zároveň při tom doporučili některá parádní místa, která stojí za návštěvu.

úvodní

Na Tenerife je přístup k cestování obytkou velmi otevřený a můžete nocovat téměř kdekoliv, kde se vám zalíbí. Přesto jsme pro vás sepsali alespoň několik základních míst, kde je nocování nejideálnější a pobyt na těchto lokalitách obecně stojí za to. Popis míst je vcelku stručný a slouží především k poskytnutí informací kde a jak zaparkovat. Pomocí ikon viz legenda na další straně je znázorněno, co se přímo na lokalitě nebo v jejím blízkém okolí dá vykonávat za činnosti. Každá popisovaná lokalita obsahuje kromě map a fotky samotného místa také QR kód se souřadnicemi. Stačí si tedy do mobilu nainstalovat aplikaci (čtečka QR kódu), přečíst kód, otevřít v google maps a snadno dojedete přímo do cíle. Tento způsob navigace vřele doporučujeme. Nedílnou součástí pohodového kempování je samozřejmě po sobě vždy uklidit a respektovat ostatní kempery.

druhá

Celý průvodce zašleme online na vyžádání nebo automaticky před vaším příjezdem. Na místě od nás dostanete vytištěnou verzi, takže není třeba si tisknout doma.

This slideshow requires JavaScript.

Volcan de Arafo

 

Na Tenerife se kromě hlavního stratovulkánu Pico del Teide nachází téměř 500 dalších menších sopek. Jsou rozesety po celém ostrově a mnohdy si jich ani nevšimnete, jelikož vypadají podobně jako ostatní přilehlé skály. Velmi snadno jsou ovšem rozeznatelné z ptačí perspektivy díky jasně zřetelnému kráteru uprostřed sopky. Jedním z takových míst, které stojí za návštěvu je Volcan de Arafo shora střežící úrodné údolí Guimaru. Tento vulkán leží ve výšce 1550 m.n.m. a naposledy byl aktivní v roce 1705. Při erupci vyteklo velké množství lávy, která pohřbila několik domů v nejbližší vesničce Arafo. Jako zázrakem přišli tehdy o život pouze dva lidé. Po vychladnutí a ztuhnutí lávy zůstala tato masivní kamenná řeka nepřehlédnutelně vidět dodnes. Výstup je ideální začít cca v 700 m.n.m. v horní části Arafa, kam se dá dojet autem. Cestou k vulkánu nejprve projdete husté borovicové lesy, které poskytují příjemný stín. Kromě starých, ale stále funkčních akvaduktů skrze ně vede několik tratí pro sjezd na horských kolech. Potom co vyjdete nad les, tak se již otevírá magický pohled na samotný vulkán a ztuhlé proudy lávy. Jelikož je sopečná půda bohatá na vegetaci, tak jistě nejen kytičkáře oslní všemi barvami hrající keře a květiny. Pokud půjdete k vulkánu koncem října, tak si s sebou nezapomeňte vzít pytel. Ve výšce kolem 1300 m.n.m. totiž narazíte na právě dozrávající jedlé kaštany, kterých je zde nespočet. Jednou z věcí, kterou na tomto treku pravděpodobně oceníte je to, že téměř nebo vůbec nikoho nepotkáte a úžasný výhled z okraje sopky směrem dolů k oceánu tak budete mít jen pro sebe 🙂

 

„Globální oswellování“

 

Na přelomu ledna a února jistě mnozí v médiích zaznamenali informace o bouři Doris formující se v severním Atlantiku a přibližující se k Evropě. Ničivé následky této dívčiny nakonec byly značně, ačkoliv ne úplně utlumeny silnou tlakovou výší, která se tou dobou nacházela nad pevninskou Evropou a mezi NE surfaři tak postupně upadla v zapomnění. Mezi příznivci a vyznavači surfingu tomu ovšem bylo přesně naopak. Samotné oko bouře dosáhlo v nekritičtějším momentu tlaku pouhých 932 mb (93,2 kPa) a byly rozdmýchány obrovské vlny, které následně putovaly několik tisíc kilometrů všemi směry. Do jižnějších lokalit jakými jsou Portugalsko, Maroko a Kanárské ostrovy dorazily již pouze vlny bez průvodního větru (primární swell) a profesionální lovci vln byli na cestě ze všech koutů světa, aby tyto giganty zdolali.

Videjko z Nazaré

Videjko z Tenerife

Pokud se podíváme do kalendáře několik let nazpět, tak je jasné, že vlny podobných rozměrů jsou touto dobou celkem běžné. Každý, kdo žije u oceánu v Anglii, Francii, Portugalsku, Španělsku, atd., tak vám řekne: „ no tak určitě, v zimě tu jsou vlny jak kráva“. Je zřejmé, že díky náklonu zemské osy je severní polokoule naší planety v zimě odkloněna od slunce a tudíž zdejší podnebí podléhá divočejším výkyvům počasí. Nicméně aby swell v poctivých rozměrech doputoval až ke Kanárům a jižnímu Maroku, tak je zapotřebí opravdu výrazné průvodní bouře. No a právě tyto se dle meteorologů v posledních letech zintenzivňují a jejich počet v průběhu zimních měsíců přibývá. Kromě Doris bylo totiž v severním Atlantiku během ledna a února 2017 několik dalších bouří, které sice rozvlnily oceán o trochu méně, ale i tak velmi poctivě. Nedostaly ovšem svoje konkrétní jméno, a proto nebyly mediálně tak profláklé 🙂 I ta Doris to vlastně měla s pojmenováním nahnuté. Například francouzi jí pojmenovali „Marcel“, v Německu „Thomas“, mezi surfaři byla díky velikosti vln nazývána „All-time“ a nakonec právě britové jí dali nejcitovanější jméno „Doris“. Původně ovšem žádné mít neměla.

P1400271
Tenerife – sever ostrova; zdroj: archiv gipsytrip

Jak padla zmínka o zvyšující se četnosti a intenzitě severo Atlantských bouří, tak to pro nás vodníky má jeden jediný, ale o to významnější důsledek: macatějších zimních swellů by mělo u pobřeží Evropy, Maroka, Azor a Kanárských ostrovů přibývat!!!Takováto obecná příjemná informace by možná někomu stačila, ale jelikož jsme zvídavci, tak se pojďme mrknout na atmosférické a hydrologické jevy, které to mají na svědomí. Pro lepší pochopení souvislostí je na místě vymezit si několik základních pojmů.

Slovo „bouře“ (angl. „storm“) asi nikomu nepřijde nikterak ohromující, protože ho používáme celkem běžně. Velmi často ovšem také špatně. Bouře jako taková má svoji přesně vymezenou definici. Jedná se o soubor atmosférických jevů, které jsou vázány na hlubokou cyklónu neboli tlakovou níži vznikající v oblasti severního Atlantiku. Tlaková níže se pozná tak, že na synoptických mapách jsou izobary zhuštěné a alespoň jedna je uzavřená. Jedná se o oblast se sníženým tlakem vzduchu, zatímco tlak mimo tuto oblast je vyšší. Na rozhraní teplého a studeného vzduchu (v týlu cyklóny) se tvoří studená fronta. Ta na svém čele prudce vytlačuje teplý vzduch vzhůru a jako důsledek vznikají zmíněné atmosférické jevy. Mezi ty hlavní patří silné větry přesahující stupeň vichřice (10 bft a více = 89 km/h +) a mohutné bouřkové oblačnosti s intenzivními srážkami. Právě silný vítr je motorem k rozhoupání vodní hladiny a rozeslání vln i na několik tisíc kilometrů dlouhou pouť. Ty buď zcela ztratí původní energii a na otevřeném oceánu zaniknou, nebo ještě předtím dorazí k pobřeží a vyčkávajícího šťastlivce dovezou až na pláž.

594795-gallery1-j5d3x
typická formace tlakové níže; zdroj: NASA

O něco atraktivnějším slovem je „hurikán“. Jde stejně jako u bouře o hlubokou tlakovou níži (tropická cyklóna), která ovšem běžně dosahuje ještě nižšího tlaku kolem 930 mb. Proto se někdy můžeme setkat s nadpisem nebo úryvkem textu, kdy je bouře označována za hurikán nebo přesněji, že svým nízkým tlakem dosahuje hodnot hurikánu. Hlavním rozdílem však je, že hurikány se tvoří v subtropickém pásmu Atlantského oceánu. Tedy: bouře (tlaková níže) = severní Atlantik X hurikán (tlaková níže) = subtropické pásmo Atlantiku. V jiných částech světa je tropická cyklóna známa pod názvy například Tajfun, Wili-Wili, Cyklon a další. Hurikány nejčastěji vznikají koncem léta.Na rozdíl tomu bouře jsou typické v zimě. To má na svědomí především severoatlantická oscilace, což je komplexní klimatický jev charakterizující změny klimatu mezi Azory a Islandem. Kolem těchto oblastí se nacházejí permanentní tlaková centra. Azory = tlaková výše X Island = tlaková níže. Právě v zimě je obecně tlaková níže kolem Islandu hlubší a následný výraznější kontrast mezi tlakovou níží a výší vede k častějšímu vzniku silnějších bouří.

nintchdbpict0002982870751-e1485857404530
vítr šířící se směrem od centra tlakové níže a rozdmýchávající vlny; zdroj: magicseaweed

Nedílnou součástí utváření celosvětového klimatu a zároveň lokálního počasí jsou oceánské proudy. V našem případě tedy proudy Atlantského oceánu působící na severní polokouli. Motorem proudů je termohalinní výměník, respektive Atlantský výměník. Ten funguje na bázi interakce mezi teplou slanou vodou a studenou méně slanou vodou. V subtropické oblasti Atlantiku je díky vyšším teplotám vzduchu velký odpar vody, která je nahrazována studenou vodou nasávanou ze severních oblastí. Ta se ovšem v rovníkové oblasti odpařuje, tím stoupá její teplota a slanost. Slanější voda je těžší a tak klesá do středního patra a je nasávána až do oblasti severního Atlantiku, kde nahrazuje úbytky vody způsobené západním atmosférickým prouděním směřujícím nad Evropu. U Islandu předává teplo svému okolí a ochlazuje se. Ochlazením ztěžkne a klesne do hloubky, kudy putuje zpět k rovníku. Díky neustálému proudění a tedy dodávkám teplé vody z jihu zůstává tato, ačkoliv slanější (těžší) voda (v oblasti sever. Atl.) na povrchu zatímco studená, ale méně slaná voda klesá pod ní. Takto tedy funguje běžný atmosféricko hydrologický cyklus severního Atlantiku.

oceány a moria matur_html_m4649fbcc
termohalinní výměník; zdroj: Institute for global environmental strategies

Zde do hry ovšem vstupuje jeden z největších fenoménů současnosti, kterým není nic menšího než takzvané globální oteplování. Pitvat do jak velké míry za to může člověk, nemá moc smysl a zůstaneme pouze u faktu, že Zeměkoule (podnebí) se ohřívá. To není nic neobvyklého, protože střídání dob ledových a meziledových je naprosto přirozené. Bohužel tento přirozený cyklus je také alibismem pro ty největší čmouďáky (Čína, USA), aby nepodepsaly rezoluci OSN o snižování limitu vypouštění CO2 do ovzduší. Bravo Trumpeto, seš fakt z..d!

Corrientes-oceanicas
oceánské proudy; zdroj: Living oceans foundation

Nyní zpět do severního Atlantiku. Postupným oteplováním tají razantněji ledovce v arktických oblastech a velmi studená voda se tak přimíchává do okolního oceánu, který ochlazuje. Vzniklá studená vodní masa se při posunu na jih střetává s teplou vodou, kterou přináší Golfský proud, jenž je součástí termohalinního výměníku. Právě výrazné rozhraní teplot studené a teplé vody je dle meteorologů živnou půdou pro vznik masivních tlakových níží. Častější a silnější bouře, které částečně zasahují i arktické oblasti podporují tání ledu. Led obecně má funkci jakéhosi zrcadla, které sluneční paprsky odráží. Naopak tmavá oceánská voda sluneční paprsky a teplo vstřebává, což podporuje tání ledu. Táním ledu se tedy zvětšuje plocha teplo vstřebávající, nikoli odrážející. Tento cyklus tání ledu a bouří tak živí sám sebe.

Ačkoliv se obecně mírně otepluje na celé planetě (rok 2016 nejteplejší od počátku měření v roce 1880, přispělo i masivní El nino), tak je jedno místo, kde se během posledních let naopak ochlazuje. Tato teplotní anomálie se nachází právě v severním Atlantiku mezi Azorami a Islandem (kolem 45 až 50 rovnoběžky). To zřejmě součinní právě s vyšší rychlostí tání ledu. V souvislosti s termohalinním výměníkem bylo řečeno, že teplá ač slanější voda se v oblasti severního Atlantiku vynořuje a naopak chladná těžší voda proudící ze severu se zanořuje. Táním oceánských ledovců se sice do oceánu přimíchává studená voda klesající pod vodu teplou, jenže v pevninských ledovcích je obsažena voda sladká. Jelikož je sladká voda lehčí než slaná, tak se studená voda ze severu nezanořuje pod vodu teplou, ale zůstává na povrchu. Kromě studenější vody je potom v této oblasti chladnější i vzduch a tím pádem zde zůstává v podstatě trvalé značné rozhraní teplot vody a vzduchu střetávajících se na svých cestách ze severu a jihu. Porodnice tlakových níží (bouří) a následných swellů je tak permanentně otevřena!

atlantik-3.10.2015
teplotní anomálie v severním Atlantiku během roku 2016; zdroj: NOAA

V případě, že by současná situace dlouhodobě eskalovala, tak by časem pravděpodobně došlo k oslabení Golfského proudu a severoatlantické oscilace. To by znamenalo nejen obecně ochlazení v Evropě, ale také snížení rozhraní teplot vodní a vzduchové masy. Díky této antiswellkoncepci by byla porodnice bouří ve své činnosti naopak utlumena. Pokud ovšem toto nastane, tak by to nemělo být dříve než za 50 až 100 let.

To znamená jen jedno. Současný atmosféricko hydrologický vývoj v severním Atlantiku by měl s vysokou pravděpodobností hrát do karet všem surferům využívajícím vlny rodící se v této oblasti. Nicméně divočejších a častějších výkyvů počasí zapříčiněných zřejmě vlivem oteplování Zeměkoule obecně přibývá po celém světě. Zvýšení četnosti a intenzity primárních swellů tak pravděpodobně bude záležitostí globální 😉

Let´s go and enjoy the waves……………..

P1390346
Tenerife – jiho západ ostrova; zdroj: archiv gipsytrip
bonusovka z LA
Las americas; zdroj: archiv gipsytrip

Literatura

THURMAN, H. – TRUJILLO, A.: překlad: PETRUSEK, A.: Oceánografie, Brno, Computer press 2005, 479 str., ISBN 9788025103531

OVERLAND, J. – WANG, M.: Recent extreme arctic temperatures are due to a split polar vortex, National oceanic and atmospheric administration 2016, citace 15. 03. 2017, dostupné na: https://docs.lib.noaa.gov/noaa_documents/IR_articles/Overland.pdf

WSL: Europes nameless storm sends xxl goods to the canaries, World surf league 2017, citace 20. 02. 2017, dostupné na: http://www.worldsurfleague.com/posts/238955/europes-nameless-storm-sends-xxl-goods-to-the-canaries

ZPRÁVY: Bouře žene teplý vzduch na severní pól. Kde bývá minus třicet, je nad nulou., idnes.cz 2017, citováno 05. 03. 2017, dostupné na: http://zpravy.idnes.cz/tlakova-nize-atlantik-boure-severni-pol-teplota-nula-tani-ledovcu-severni-ledovy-ocean-g5o-/zahranicni.aspx?c=A170208_114610_zahranicni_fer

Tenerife windsurf and kite guide

Kanárský ostrov Tenerife je velmi často vyhledávanou a oblíbenou lokalitou pro větrné vodní sporty. Jsou zde vhodné podmínky pro veškeré windsurfingové disciplíny (wave, freestyle, freeride, slalom) a zároveň všechny úrovně jezdců od začátečníků až po profíky. Pro kitesurfing platí to samé.

Jezdit se dá na více místech, ale mekou windsurfingu a kitesurfingu na Tenerife je El Médano. Tato původem rybářská vesnička se nachází na jihu ostrova, pouze několik minut od letiště královny Sofie. V samotném Médanu se nabízí hned několik spotů s naprosto rozličnými podmínkami.

Termický vítr proudící ze severo východu funguje spolehlivě od konce dubna do konce září. Nicméně i mimo toto období se dá jezdit poměrně často. Potom fouká od severo východu až po jiho západ, což umožňuje ježdění i jinde mimo El Médano. Během zimních měsíců je určitě jistější přiletět na předpověď. To v létě stačí dorazit na blind (plánovaná dovolená nebo naopak zakoupení momentálně levných letenek) a i tak je vysoká pravděpodobnost dobře si pojezdit. Celoroční průměrné teploty vzduchu se pohybují v rozmezí 20 až 26 stupňů a teplota vody 19 až 22. Díky tomuto termostatu se kanárům ne nadarmo říká „ostrovy věčného jara“. Během ledna až dubna je optimálním neoprenem 3/2 s dlouhým rukávem a po zbytek roku postačí krátký 2/2 nebo jen trencle 🙂

Pokud se někomu nechce vozit vlastní vybavení, tak je možnost vše si zapůjčit. Při kratší návštěvě (týden a méně) se kvůli cestovním poplatkům za nadměrná zavazadla dovoz vlastního vybavení ani nevyplatí. V El Médanu je několik půjčoven s nejnovějšími věcmi různých značek. Odkaz na největší WS půjčovnu: Tenerife Windsurf Solution, kite půjčovna: Tenerife Kite Surf. Vybavení pro začátečníky a pokročilé (WS, kite, SUP, surf) poskytujeme v případě zájmu z vlastních zdrojů, viz zde. Vybavení je možné si půjčit na více dní a libovolně s ním cestovat po ostrově. Spolu s vybavením nabízíme také individuální lekce pro začínající (kite, WS, surf) i pokročilé jezdce (WS, surf). Všechny půjčovny mají, stejně jako my, základnu přímo na spotu Bahia, pouhých pár metrů od vstupu do vody.

Jestliže si vlastní nádobíčko přeci jen přivezete a při ježdění něco poničíte, tak je zde opravna prken, plachet i kitů. Obchod s veškerým vybavením na WS a kite se nachází u vlnového spotu El Cabezo.

Vesnička disponuje několika supermarkety a večerní pohodičku jistě zajistí nespočet kaváren, restaurací a barů. My doporučujeme Calima café na náměstí 🙂

SUP

Stand up paddle neboli SUP je vodním sportem, který se v posledních letech šíří exponenciálním tempem. Paddle board má totiž širokou škálu využití v různých podmínkách a tím otvírá dveře všem, co nechtějí zůstávat na břehu. Asi nejčastěji se využívá ve dnech, kdy je klidná hladina k projížďkám a objevování přilehlých i vzdálenějších zátok. Pohled z vody nabízí zcela jinou perspektivu do míst, které znáte z břehu. Samozřejmě je také třeba pádlovat, což parádně zapojí všechny svaly v těle 🙂 Hodně lidí používá paddle board vyloženě jako workout a vypravují se na několika kilometrovou trasu v pořádným tempu. Zde v okolí El Médana také děláme několika hodinové nebo i celo denní výlety, kdy naložíme prkna na auto a odvezeme 10-25 kilometrů severo východně směrem ke Guimaru. Pak už jen stačí do batůžku hodit vodu, nějaký ovoce a otevřeným oceánem se plavit zpět do Médana. Ssbeou na výlet můžete kromě svých dvounohých miláčků vzít i ty čtyřnohé, to už záleží jen na vaší stabilitě 🙂

Další využití paddlu je určitě na vlnách. Oproti klasickému surfingu je chytání vln na paddlu nesrovnatelně jednoduší. Proto si i ten, kdo nemá se surfingem zkušenosti, ale touží po tom úžasném pocitu jízdy ve vlně, ho může vychutnat. Samozřejmě ne zcela bez vynaloženého úsilí, úplně samo to zase nejde 🙂 Velikost vln pro ježdění na paddlu je naprosto neomezená a záleží pouze na jezdci do čeho se pustí.

Paddle boardy, kterými tady disponujeme (viz zde) mají 11 stop a opravdu velký výtlak, takže ježdění na nich je celkem snadné. Navíc se na ně dá namontovat windsurfová plachta, To potom dohromady tvoří výborný komplet pro začátečníky krotící vítr.

Poslední dobou využíváme paddly také při potápění a rybolovu. Doporučuji ovšem používat pouze vlasec na cívce, protože prut nelze ohlídat nenamočený. Slaná voda v kombinaci s navijákem znamená jeho velmi rychlý konec.

Sečteno podtrženo SUP je báječnou záležitostí a stojí za vyzkoušení.

On the road!

Po poctivém tuningu útrob karavánu jsme před 3 týdny konečně vyrazili na zátěžovou cestu. Téměř 4 tisíce kiláků Baruš odkoláčovala jako nic, kára si krásně vrněla a všechno šlapalo jak hodinky………………
Ve Francii jsme navštívili kraba, zapádlovali si a nabrali zbytek potřebného gipsy vybavení od @mr.beak. Ve Špáňu dali lehkou WS a surf session u Středozemního moře i Atlantiku a nyní po menších komplikacích s odbavením na trajekt konečně plujeme!!! Pokud se nepotopíme, tak za 2 dny jsme v cíli El Médano na Tenerife 🙂
C ya

p1310812

p1320783-800x533