Vánoce jsou za rohem!!!

Klasicky nevíte co koupit k Vánocům Vašim nejbližším?

Vytáhneme Vám trn z paty. Pochystali jsme několik dárkových poukazů v podobě cestovatelských nebo sportovních zážitků 🙂

— VÁNOČNÍ AKCE —

Při rezervaci karavanu do 24. 12. 2017 na termíny v roce 2018 vám zdarma na týden zapůjčíme jeden surf nebo poskytneme surfovou lekci pro jednu osobu.

Tenerife — Surf — Windsurf — Cestování karavanem — SUP — Sufrová škola — Windurfová škola — Gipsytrip.cz

Travel guide

Tento průvodce vznikl, abychom vám usnadnili cestování obytkou po ostrově a zároveň při tom doporučili některá parádní místa, která stojí za návštěvu.

úvodní

Na Tenerife je přístup k cestování obytkou velmi otevřený a můžete nocovat téměř kdekoliv, kde se vám zalíbí. Přesto jsme pro vás sepsali alespoň několik základních míst, kde je nocování nejideálnější a pobyt na těchto lokalitách obecně stojí za to. Popis míst je vcelku stručný a slouží především k poskytnutí informací kde a jak zaparkovat. Pomocí ikon viz legenda na další straně je znázorněno, co se přímo na lokalitě nebo v jejím blízkém okolí dá vykonávat za činnosti. Každá popisovaná lokalita obsahuje kromě map a fotky samotného místa také QR kód se souřadnicemi. Stačí si tedy do mobilu nainstalovat aplikaci (čtečka QR kódu), přečíst kód, otevřít v google maps a snadno dojedete přímo do cíle. Tento způsob navigace vřele doporučujeme. Nedílnou součástí pohodového kempování je samozřejmě po sobě vždy uklidit a respektovat ostatní kempery.

druhá

Celý průvodce zašleme online na vyžádání nebo automaticky před vaším příjezdem. Na místě od nás dostanete vytištěnou verzi, takže není třeba si tisknout doma.

This slideshow requires JavaScript.

„Globální oswellování“

 

Na přelomu ledna a února jistě mnozí v médiích zaznamenali informace o bouři Doris formující se v severním Atlantiku a přibližující se k Evropě. Ničivé následky této dívčiny nakonec byly značně, ačkoliv ne úplně utlumeny silnou tlakovou výší, která se tou dobou nacházela nad pevninskou Evropou a mezi NE surfaři tak postupně upadla v zapomnění. Mezi příznivci a vyznavači surfingu tomu ovšem bylo přesně naopak. Samotné oko bouře dosáhlo v nekritičtějším momentu tlaku pouhých 932 mb (93,2 kPa) a byly rozdmýchány obrovské vlny, které následně putovaly několik tisíc kilometrů všemi směry. Do jižnějších lokalit jakými jsou Portugalsko, Maroko a Kanárské ostrovy dorazily již pouze vlny bez průvodního větru (primární swell) a profesionální lovci vln byli na cestě ze všech koutů světa, aby tyto giganty zdolali.

Videjko z Nazaré

Videjko z Tenerife

Pokud se podíváme do kalendáře několik let nazpět, tak je jasné, že vlny podobných rozměrů jsou touto dobou celkem běžné. Každý, kdo žije u oceánu v Anglii, Francii, Portugalsku, Španělsku, atd., tak vám řekne: „ no tak určitě, v zimě tu jsou vlny jak kráva“. Je zřejmé, že díky náklonu zemské osy je severní polokoule naší planety v zimě odkloněna od slunce a tudíž zdejší podnebí podléhá divočejším výkyvům počasí. Nicméně aby swell v poctivých rozměrech doputoval až ke Kanárům a jižnímu Maroku, tak je zapotřebí opravdu výrazné průvodní bouře. No a právě tyto se dle meteorologů v posledních letech zintenzivňují a jejich počet v průběhu zimních měsíců přibývá. Kromě Doris bylo totiž v severním Atlantiku během ledna a února 2017 několik dalších bouří, které sice rozvlnily oceán o trochu méně, ale i tak velmi poctivě. Nedostaly ovšem svoje konkrétní jméno, a proto nebyly mediálně tak profláklé 🙂 I ta Doris to vlastně měla s pojmenováním nahnuté. Například francouzi jí pojmenovali „Marcel“, v Německu „Thomas“, mezi surfaři byla díky velikosti vln nazývána „All-time“ a nakonec právě britové jí dali nejcitovanější jméno „Doris“. Původně ovšem žádné mít neměla.

P1400271
Tenerife – sever ostrova; zdroj: archiv gipsytrip

Jak padla zmínka o zvyšující se četnosti a intenzitě severo Atlantských bouří, tak to pro nás vodníky má jeden jediný, ale o to významnější důsledek: macatějších zimních swellů by mělo u pobřeží Evropy, Maroka, Azor a Kanárských ostrovů přibývat!!!Takováto obecná příjemná informace by možná někomu stačila, ale jelikož jsme zvídavci, tak se pojďme mrknout na atmosférické a hydrologické jevy, které to mají na svědomí. Pro lepší pochopení souvislostí je na místě vymezit si několik základních pojmů.

Slovo „bouře“ (angl. „storm“) asi nikomu nepřijde nikterak ohromující, protože ho používáme celkem běžně. Velmi často ovšem také špatně. Bouře jako taková má svoji přesně vymezenou definici. Jedná se o soubor atmosférických jevů, které jsou vázány na hlubokou cyklónu neboli tlakovou níži vznikající v oblasti severního Atlantiku. Tlaková níže se pozná tak, že na synoptických mapách jsou izobary zhuštěné a alespoň jedna je uzavřená. Jedná se o oblast se sníženým tlakem vzduchu, zatímco tlak mimo tuto oblast je vyšší. Na rozhraní teplého a studeného vzduchu (v týlu cyklóny) se tvoří studená fronta. Ta na svém čele prudce vytlačuje teplý vzduch vzhůru a jako důsledek vznikají zmíněné atmosférické jevy. Mezi ty hlavní patří silné větry přesahující stupeň vichřice (10 bft a více = 89 km/h +) a mohutné bouřkové oblačnosti s intenzivními srážkami. Právě silný vítr je motorem k rozhoupání vodní hladiny a rozeslání vln i na několik tisíc kilometrů dlouhou pouť. Ty buď zcela ztratí původní energii a na otevřeném oceánu zaniknou, nebo ještě předtím dorazí k pobřeží a vyčkávajícího šťastlivce dovezou až na pláž.

594795-gallery1-j5d3x
typická formace tlakové níže; zdroj: NASA

O něco atraktivnějším slovem je „hurikán“. Jde stejně jako u bouře o hlubokou tlakovou níži (tropická cyklóna), která ovšem běžně dosahuje ještě nižšího tlaku kolem 930 mb. Proto se někdy můžeme setkat s nadpisem nebo úryvkem textu, kdy je bouře označována za hurikán nebo přesněji, že svým nízkým tlakem dosahuje hodnot hurikánu. Hlavním rozdílem však je, že hurikány se tvoří v subtropickém pásmu Atlantského oceánu. Tedy: bouře (tlaková níže) = severní Atlantik X hurikán (tlaková níže) = subtropické pásmo Atlantiku. V jiných částech světa je tropická cyklóna známa pod názvy například Tajfun, Wili-Wili, Cyklon a další. Hurikány nejčastěji vznikají koncem léta.Na rozdíl tomu bouře jsou typické v zimě. To má na svědomí především severoatlantická oscilace, což je komplexní klimatický jev charakterizující změny klimatu mezi Azory a Islandem. Kolem těchto oblastí se nacházejí permanentní tlaková centra. Azory = tlaková výše X Island = tlaková níže. Právě v zimě je obecně tlaková níže kolem Islandu hlubší a následný výraznější kontrast mezi tlakovou níží a výší vede k častějšímu vzniku silnějších bouří.

nintchdbpict0002982870751-e1485857404530
vítr šířící se směrem od centra tlakové níže a rozdmýchávající vlny; zdroj: magicseaweed

Nedílnou součástí utváření celosvětového klimatu a zároveň lokálního počasí jsou oceánské proudy. V našem případě tedy proudy Atlantského oceánu působící na severní polokouli. Motorem proudů je termohalinní výměník, respektive Atlantský výměník. Ten funguje na bázi interakce mezi teplou slanou vodou a studenou méně slanou vodou. V subtropické oblasti Atlantiku je díky vyšším teplotám vzduchu velký odpar vody, která je nahrazována studenou vodou nasávanou ze severních oblastí. Ta se ovšem v rovníkové oblasti odpařuje, tím stoupá její teplota a slanost. Slanější voda je těžší a tak klesá do středního patra a je nasávána až do oblasti severního Atlantiku, kde nahrazuje úbytky vody způsobené západním atmosférickým prouděním směřujícím nad Evropu. U Islandu předává teplo svému okolí a ochlazuje se. Ochlazením ztěžkne a klesne do hloubky, kudy putuje zpět k rovníku. Díky neustálému proudění a tedy dodávkám teplé vody z jihu zůstává tato, ačkoliv slanější (těžší) voda (v oblasti sever. Atl.) na povrchu zatímco studená, ale méně slaná voda klesá pod ní. Takto tedy funguje běžný atmosféricko hydrologický cyklus severního Atlantiku.

oceány a moria matur_html_m4649fbcc
termohalinní výměník; zdroj: Institute for global environmental strategies

Zde do hry ovšem vstupuje jeden z největších fenoménů současnosti, kterým není nic menšího než takzvané globální oteplování. Pitvat do jak velké míry za to může člověk, nemá moc smysl a zůstaneme pouze u faktu, že Zeměkoule (podnebí) se ohřívá. To není nic neobvyklého, protože střídání dob ledových a meziledových je naprosto přirozené. Bohužel tento přirozený cyklus je také alibismem pro ty největší čmouďáky (Čína, USA), aby nepodepsaly rezoluci OSN o snižování limitu vypouštění CO2 do ovzduší. Bravo Trumpeto, seš fakt z..d!

Corrientes-oceanicas
oceánské proudy; zdroj: Living oceans foundation

Nyní zpět do severního Atlantiku. Postupným oteplováním tají razantněji ledovce v arktických oblastech a velmi studená voda se tak přimíchává do okolního oceánu, který ochlazuje. Vzniklá studená vodní masa se při posunu na jih střetává s teplou vodou, kterou přináší Golfský proud, jenž je součástí termohalinního výměníku. Právě výrazné rozhraní teplot studené a teplé vody je dle meteorologů živnou půdou pro vznik masivních tlakových níží. Častější a silnější bouře, které částečně zasahují i arktické oblasti podporují tání ledu. Led obecně má funkci jakéhosi zrcadla, které sluneční paprsky odráží. Naopak tmavá oceánská voda sluneční paprsky a teplo vstřebává, což podporuje tání ledu. Táním ledu se tedy zvětšuje plocha teplo vstřebávající, nikoli odrážející. Tento cyklus tání ledu a bouří tak živí sám sebe.

Ačkoliv se obecně mírně otepluje na celé planetě (rok 2016 nejteplejší od počátku měření v roce 1880, přispělo i masivní El nino), tak je jedno místo, kde se během posledních let naopak ochlazuje. Tato teplotní anomálie se nachází právě v severním Atlantiku mezi Azorami a Islandem (kolem 45 až 50 rovnoběžky). To zřejmě součinní právě s vyšší rychlostí tání ledu. V souvislosti s termohalinním výměníkem bylo řečeno, že teplá ač slanější voda se v oblasti severního Atlantiku vynořuje a naopak chladná těžší voda proudící ze severu se zanořuje. Táním oceánských ledovců se sice do oceánu přimíchává studená voda klesající pod vodu teplou, jenže v pevninských ledovcích je obsažena voda sladká. Jelikož je sladká voda lehčí než slaná, tak se studená voda ze severu nezanořuje pod vodu teplou, ale zůstává na povrchu. Kromě studenější vody je potom v této oblasti chladnější i vzduch a tím pádem zde zůstává v podstatě trvalé značné rozhraní teplot vody a vzduchu střetávajících se na svých cestách ze severu a jihu. Porodnice tlakových níží (bouří) a následných swellů je tak permanentně otevřena!

atlantik-3.10.2015
teplotní anomálie v severním Atlantiku během roku 2016; zdroj: NOAA

V případě, že by současná situace dlouhodobě eskalovala, tak by časem pravděpodobně došlo k oslabení Golfského proudu a severoatlantické oscilace. To by znamenalo nejen obecně ochlazení v Evropě, ale také snížení rozhraní teplot vodní a vzduchové masy. Díky této antiswellkoncepci by byla porodnice bouří ve své činnosti naopak utlumena. Pokud ovšem toto nastane, tak by to nemělo být dříve než za 50 až 100 let.

To znamená jen jedno. Současný atmosféricko hydrologický vývoj v severním Atlantiku by měl s vysokou pravděpodobností hrát do karet všem surferům využívajícím vlny rodící se v této oblasti. Nicméně divočejších a častějších výkyvů počasí zapříčiněných zřejmě vlivem oteplování Zeměkoule obecně přibývá po celém světě. Zvýšení četnosti a intenzity primárních swellů tak pravděpodobně bude záležitostí globální 😉

Let´s go and enjoy the waves……………..

P1390346
Tenerife – jiho západ ostrova; zdroj: archiv gipsytrip
bonusovka z LA
Las americas; zdroj: archiv gipsytrip

Literatura

THURMAN, H. – TRUJILLO, A.: překlad: PETRUSEK, A.: Oceánografie, Brno, Computer press 2005, 479 str., ISBN 9788025103531

OVERLAND, J. – WANG, M.: Recent extreme arctic temperatures are due to a split polar vortex, National oceanic and atmospheric administration 2016, citace 15. 03. 2017, dostupné na: https://docs.lib.noaa.gov/noaa_documents/IR_articles/Overland.pdf

WSL: Europes nameless storm sends xxl goods to the canaries, World surf league 2017, citace 20. 02. 2017, dostupné na: http://www.worldsurfleague.com/posts/238955/europes-nameless-storm-sends-xxl-goods-to-the-canaries

ZPRÁVY: Bouře žene teplý vzduch na severní pól. Kde bývá minus třicet, je nad nulou., idnes.cz 2017, citováno 05. 03. 2017, dostupné na: http://zpravy.idnes.cz/tlakova-nize-atlantik-boure-severni-pol-teplota-nula-tani-ledovcu-severni-ledovy-ocean-g5o-/zahranicni.aspx?c=A170208_114610_zahranicni_fer