Rybářské výpravy na otevřený oceán jsou jistě v hledáčku těch, pro které je vázání háčků a hodiny strávené v rybářských potřebách při vybírání nových voblerů rutina. Nicméně i pro méně zkušené nebo jen zvídavé může být takovýto zážitek parádním zpestřením dovolené.
pravá rybářská bárka
trpělivost trpělivost
Pavel s partičkou a jejich parádní úlovek! Wahoo
Chytání ze břehu je nestárnoucí klasika, která má bezesporu své kouzlo. Pokud ale chcete zažít pocit, kdy se vám na udici pověsí macatý dravec, tak je třeba dostat se kus od břehu. K tomu je samozřejme zapotřebí loď, pořádná výbava a zkušený kapitán, který ví kdy, kde, co a jak.
jde to i takhle 🙂
adventure jak má být
Jeden z našich místních kámošů má několik lodí a věnují se jak těmto rybářským výletům, tak i plavbám za pozorováním velryb a delfínů. Oba druhy plaveb většinou trvají v rozmezí 4-8 hodin a jsou včetně občerstvení (svačina nebo oběd + pití). Plavbu je možno zajistit i soukromě, tzn., celou loď budete mít jen pro sebe, teda ještě s kapitánem 😀
pořádná výbava musí být
Chucho
celý úlovek. Wahoo a tuňáci Bonito
Pokud byste měli chuť otestovat tento netradiční zážitek, tak dejte vědět a my vše zařídíme.
Je konec října 2018 a shodou okolností se nám sešly dvě jubilea. 2 roky od přestěhování se na Tenerife a 100 skupina návštěvníků Gipsytripu.
Jsou to přesně dva roky, co jsme za sebou na Šumávce zabouchli vrátka a vydali se vstříc novýmu životu a novým dobrodružstvím. Čerstvě pořízeného Šnečka (naše první obytka) jsme po několika týdenním tuningu zvenčí i zevnitř naplnili věcma typu: šicí stroj, gumáky, surfy, biky, psí pelechy atd. až po střechu, teda vlastně až nad ní 😀 a jelo se.
FULL load on the ROAD
Ujet několik tisíc kilometrů starší obytkou, kterou sme teprve poznávali byl drobet adroš. Jelikož si jí ale Ziky ještě před našim kočováním půjčil na cestu do Chorvatska a dojel v poho tam i zpět, tak sme tušili, že vše bude ok, a taky bylo! Již před cestou na Tenerife jsme měli domluvené první návštěvníky do obytky a to hned další den po plánovaném příjezdu. Všechno šlo jak po másle až do doby, kdy nám v Huelvě u trajektu oznámili, že již není místo. Trochu opocení už jsme začli vymýšlet záložní plán, který byť byl vskutku originální, jsme nakonec nemuseli použít, protože nás do trajektu jako poslední pasažéry našťouchli. Po příjezdu se v nás mísili pocity štěstí a nadšení, ale zároveň obavy, aby se vidina našeho z počátku celkem punkového gipsy projektu uchytila a nemuseli jsme se sklopenýma ušima po čase vrátit zpět. Začátek byl v pravdě celkem HC. Hlavně prokousání se byrokratickým aparátem k vyřízení všech lejster na trvalý pobyt, podnikání, přepsání aut…… První rok chodila Baruš hákovat ke kamarádce do officu, což nám se vším hooodně pomohlo.
na trajektu v plné sestavě (v našich srdcích navždy Dingo 🙂 )
Především jste nám ale pomohli VY, naši návštěvníci! Díky Vašemu zájmu jsme mohli naše sny postupně realizovat a zároveň Vám nabídnout širší škálu služeb. Rozšířili jsme gipsy flotilu a doplňkové aktivity především sportovní, ale i kulturní a relaxační 😀 A právě s tím souvisí druhé jubileum, kdy se sešlo dvouleté fungování Gipsytripu a přesně 100 skupina, která k nám zavítala prozkoumávat tento ráj obytkou. Jsme Vám Všem, co jste u nás byli, chystáte se, přemýšlete o tom nebo o nás šíříte dobré slovo nesmírně vděčni! Samozřejmě díky i všem ostatním, co jste nám jakkoliv jinak helfli.
Převážná většina surf spotů na Tenerife jsou point breaky, kde se vlny lámají o lávový útes. Písčitých beach breaků je tu jen pár, ale o to lepší jsou a rozhodně si zaslouží vaši pozornost, protože některé z nich zároveň patří mezi top spoty na ostrově.
Konkrétně se jedná o Playa del Socorro, Almáciga/Benijo, Playa El Poris, La Tejita, El Cabezo
Socorro a Benijo jsou na severu a oba jsou zběrače i toho nejmenšího swellu, takže zde opravdu můžete pojezdit 365/rok. Jakmile předpověď ukazuje vlny okolo 5ft, tak už je to většinou nejezditelné a je třeba vyrazit na klasické point breaky typu Bajamar, které s 5ft začínají pěkně fungovat.
Poris a Cabezo jsou na jihu a jezdí se zde na sekundární swell, vzniklý od lokálního pasátového větru. Perioda je krátká okolo 5-6 sekund a vlny mají méně síly, ale velikost over head-double over head není vyjímkou a zajišťuje parádní pojezd. Místní sazeči často volí právě tyto „méně kvalitní“ spoty, kde mají pohodičku sami pro sebe, namísto rušnějších point breaků.
La tejita je také na jihu a když vzácně přijde monstr jižní swell (letní období), tak je to fakt masakr. Už několik lidí tam přišlo k vážnému a bohužel i fatálnímu úrazu. Koukačka z pláže bude bohatě stačit 🙂
Tady je dokumentační foto/videjko z naší oblíbené Amácigy/Benijo
Mít svatbu v zahraničí dnes již není nic úplně nového, ale pokud se to spojí s poctivou windsurfařskou dovolenou, tak je to naprostá pecka 😀
Přesně pro tenhle model se rozhodli Joey s Jančou a my jsme měli tu čest se týhle super akce jak zúčastnit, tak jí i zrealizovat. Největší zásluhy patří člence naší gipsy rodiny Míše, která s konáním svateb má již mnoho zkušeností a zkrátka ví jak na to, aby vše bylo přesně na míru dle přání svatebčanů 😉
No a svatba samotná? Co dodat. Slunce, pláž, oceán, trocha větru :-), šampáňo a do manželství šťastně vstupující páreček. Bylo to fakt cool a pouze slovy se to rozhodně nedá vyjádřit, takže vše vystihující fotogalerka je níže. No a samozřejmě abych nezapomněl, tak celou dobu pobytu Joeyho s Jančou poctivě fučelo a drtili windsurf everyday. Mozoly na svatebních fotografiích naštěstí vidět nejsou 😀
GRATULUJEMEEEE!!!!
Chceteli prožít podobnou svatbu také na Tenerife, tak nás kontaktujte 😉 Zařídíme vše co je třeba nebo co si budete přát (květiny, kadeřnice, vizáž, přípitek, organizace svatebního dne, fotograf, kameraman, svatební brána, sportovní vybavení, výběr místa obřadu, hostina…..)
Často kladená otázka s jednoznačnou odpovědí. TAK URČITĚ! 🙂
Kanárské ostrovy jsou známé především jako zimní (listopad-duben) surfová destinace, kdy bouře v Severním Atlantiku téměř nepřetržitě produkují vlny, které v podobě primárního swellu s periodou 15-18 sekund doputují až sem.
Co ale letní období (květen-listopad), kdy Severní Atlantik podřimuje? Situace na jižní polokouli je přesně opačná a během našeho léta je sevřena zimou, kdy se o slovo hlásí bouře v Jižním Atlantiku. Právě ty sem tentokrát od spodu posílají macaté swelly s periodou kolem 20 a více vteřin.Jak vypadá macatej beach break je vidět na fotkách a videjku níže.
monstra na Tejitě
La Mareta
O něco častější jsou swelly (take jižní) vznikající v rovníkové oblasti s peridou (10-14) vteřin. Hlavnímí letními spoty jsou La Fitenia, Piscina a Izquierda (všechno Las Americas). Dále směrem k El Médanu jsou Las Galletas, La Mareta, El Confital či La Tejita.
La Fitenia
Fitenia
Fitenia
Piscina
Piscina
Ten kdo nepohrdne sekundárním swellem s periodou kolem 7 vteřin, tak si může užít parádní session přímo v Médanu (Bahia, El Cabezo, La Jaquita) nebo dále v Poris de Abona či Guímar a při troše štěstí Igueste.
Aby toho nebylo málo tak na severním pobřeží, které v létě sice podřimuje, jsou dva beach breaky, jenž nabízí slušný pojezd i přesto, že je všude okolo placka. Jedná se o Playa del Soccorro a Almacíga/Benijo. Právě posledně jmenovaný je rozhodně nejkonzistnější spot celého ostrova s pravděpodobností pojezdu 365/rok 😉
Tady ještě jedno „dokumentační videjko z ranní Pisciny 🙂
Na přelomu ledna a února jistě mnozí v médiích zaznamenali informace o bouři Doris formující se v severním Atlantiku a přibližující se k Evropě. Ničivé následky této dívčiny nakonec byly značně, ačkoliv ne úplně utlumeny silnou tlakovou výší, která se tou dobou nacházela nad pevninskou Evropou a mezi NE surfaři tak postupně upadla v zapomnění. Mezi příznivci a vyznavači surfingu tomu ovšem bylo přesně naopak. Samotné oko bouře dosáhlo v nekritičtějším momentu tlaku pouhých 932 mb (93,2 kPa) a byly rozdmýchány obrovské vlny, které následně putovaly několik tisíc kilometrů všemi směry. Do jižnějších lokalit jakými jsou Portugalsko, Maroko a Kanárské ostrovy dorazily již pouze vlny bez průvodního větru (primární swell) a profesionální lovci vln byli na cestě ze všech koutů světa, aby tyto giganty zdolali.
Videjko z Nazaré
Videjko z Tenerife
Pokud se podíváme do kalendáře několik let nazpět, tak je jasné, že vlny podobných rozměrů jsou touto dobou celkem běžné. Každý, kdo žije u oceánu v Anglii, Francii, Portugalsku, Španělsku, atd., tak vám řekne: „ no tak určitě, v zimě tu jsou vlny jak kráva“. Je zřejmé, že díky náklonu zemské osy je severní polokoule naší planety v zimě odkloněna od slunce a tudíž zdejší podnebí podléhá divočejším výkyvům počasí. Nicméně aby swell v poctivých rozměrech doputoval až ke Kanárům a jižnímu Maroku, tak je zapotřebí opravdu výrazné průvodní bouře. No a právě tyto se dle meteorologů v posledních letech zintenzivňují a jejich počet v průběhu zimních měsíců přibývá. Kromě Doris bylo totiž v severním Atlantiku během ledna a února 2017 několik dalších bouří, které sice rozvlnily oceán o trochu méně, ale i tak velmi poctivě. Nedostaly ovšem svoje konkrétní jméno, a proto nebyly mediálně tak profláklé 🙂 I ta Doris to vlastně měla s pojmenováním nahnuté. Například francouzi jí pojmenovali „Marcel“, v Německu „Thomas“, mezi surfaři byla díky velikosti vln nazývána „All-time“ a nakonec právě britové jí dali nejcitovanější jméno „Doris“. Původně ovšem žádné mít neměla.
Tenerife – sever ostrova; zdroj: archiv gipsytrip
Jak padla zmínka o zvyšující se četnosti a intenzitě severo Atlantských bouří, tak to pro nás vodníky má jeden jediný, ale o to významnější důsledek: macatějších zimních swellů by mělo u pobřeží Evropy, Maroka, Azor a Kanárských ostrovů přibývat!!!Takováto obecná příjemná informace by možná někomu stačila, ale jelikož jsme zvídavci, tak se pojďme mrknout na atmosférické a hydrologické jevy, které to mají na svědomí. Pro lepší pochopení souvislostí je na místě vymezit si několik základních pojmů.
Slovo „bouře“ (angl. „storm“) asi nikomu nepřijde nikterak ohromující, protože ho používáme celkem běžně. Velmi často ovšem také špatně. Bouře jako taková má svoji přesně vymezenou definici. Jedná se o soubor atmosférických jevů, které jsou vázány na hlubokou cyklónu neboli tlakovou níži vznikající v oblasti severního Atlantiku. Tlaková níže se pozná tak, že na synoptických mapách jsou izobary zhuštěné a alespoň jedna je uzavřená. Jedná se o oblast se sníženým tlakem vzduchu, zatímco tlak mimo tuto oblast je vyšší. Na rozhraní teplého a studeného vzduchu (v týlu cyklóny) se tvoří studená fronta. Ta na svém čele prudce vytlačuje teplý vzduch vzhůru a jako důsledek vznikají zmíněné atmosférické jevy. Mezi ty hlavní patří silné větry přesahující stupeň vichřice (10 bft a více = 89 km/h +) a mohutné bouřkové oblačnosti s intenzivními srážkami. Právě silný vítr je motorem k rozhoupání vodní hladiny a rozeslání vln i na několik tisíc kilometrů dlouhou pouť. Ty buď zcela ztratí původní energii a na otevřeném oceánu zaniknou, nebo ještě předtím dorazí k pobřeží a vyčkávajícího šťastlivce dovezou až na pláž.
typická formace tlakové níže; zdroj: NASA
O něco atraktivnějším slovem je „hurikán“. Jde stejně jako u bouře o hlubokou tlakovou níži (tropická cyklóna), která ovšem běžně dosahuje ještě nižšího tlaku kolem 930 mb. Proto se někdy můžeme setkat s nadpisem nebo úryvkem textu, kdy je bouře označována za hurikán nebo přesněji, že svým nízkým tlakem dosahuje hodnot hurikánu. Hlavním rozdílem však je, že hurikány se tvoří v subtropickém pásmu Atlantského oceánu. Tedy: bouře (tlaková níže) = severní Atlantik X hurikán (tlaková níže) = subtropické pásmo Atlantiku. V jiných částech světa je tropická cyklóna známa pod názvy například Tajfun, Wili-Wili, Cyklon a další. Hurikány nejčastěji vznikají koncem léta.Na rozdíl tomu bouře jsou typické v zimě. To má na svědomí především severoatlantická oscilace, což je komplexní klimatický jev charakterizující změny klimatu mezi Azory a Islandem. Kolem těchto oblastí se nacházejí permanentní tlaková centra. Azory = tlaková výše X Island = tlaková níže. Právě v zimě je obecně tlaková níže kolem Islandu hlubší a následný výraznější kontrast mezi tlakovou níží a výší vede k častějšímu vzniku silnějších bouří.
vítr šířící se směrem od centra tlakové níže a rozdmýchávající vlny; zdroj: magicseaweed
Nedílnou součástí utváření celosvětového klimatu a zároveň lokálního počasí jsou oceánské proudy. V našem případě tedy proudy Atlantského oceánu působící na severní polokouli. Motorem proudů je termohalinní výměník, respektive Atlantský výměník. Ten funguje na bázi interakce mezi teplou slanou vodou a studenou méně slanou vodou. V subtropické oblasti Atlantiku je díky vyšším teplotám vzduchu velký odpar vody, která je nahrazována studenou vodou nasávanou ze severních oblastí. Ta se ovšem v rovníkové oblasti odpařuje, tím stoupá její teplota a slanost. Slanější voda je těžší a tak klesá do středního patra a je nasávána až do oblasti severního Atlantiku, kde nahrazuje úbytky vody způsobené západním atmosférickým prouděním směřujícím nad Evropu. U Islandu předává teplo svému okolí a ochlazuje se. Ochlazením ztěžkne a klesne do hloubky, kudy putuje zpět k rovníku. Díky neustálému proudění a tedy dodávkám teplé vody z jihu zůstává tato, ačkoliv slanější (těžší) voda (v oblasti sever. Atl.) na povrchu zatímco studená, ale méně slaná voda klesá pod ní. Takto tedy funguje běžný atmosféricko hydrologický cyklus severního Atlantiku.
termohalinní výměník; zdroj: Institute for global environmental strategies
Zde do hry ovšem vstupuje jeden z největších fenoménů současnosti, kterým není nic menšího než takzvané globální oteplování. Pitvat do jak velké míry za to může člověk, nemá moc smysl a zůstaneme pouze u faktu, že Zeměkoule (podnebí) se ohřívá. To není nic neobvyklého, protože střídání dob ledových a meziledových je naprosto přirozené. Bohužel tento přirozený cyklus je také alibismem pro ty největší čmouďáky (Čína, USA), aby nepodepsaly rezoluci OSN o snižování limitu vypouštění CO2 do ovzduší. Bravo Trumpeto, seš fakt z..d!
oceánské proudy; zdroj: Living oceans foundation
Nyní zpět do severního Atlantiku. Postupným oteplováním tají razantněji ledovce v arktických oblastech a velmi studená voda se tak přimíchává do okolního oceánu, který ochlazuje. Vzniklá studená vodní masa se při posunu na jih střetává s teplou vodou, kterou přináší Golfský proud, jenž je součástí termohalinního výměníku. Právě výrazné rozhraní teplot studené a teplé vody je dle meteorologů živnou půdou pro vznik masivních tlakových níží. Častější a silnější bouře, které částečně zasahují i arktické oblasti podporují tání ledu. Led obecně má funkci jakéhosi zrcadla, které sluneční paprsky odráží. Naopak tmavá oceánská voda sluneční paprsky a teplo vstřebává, což podporuje tání ledu. Táním ledu se tedy zvětšuje plocha teplo vstřebávající, nikoli odrážející. Tento cyklus tání ledu a bouří tak živí sám sebe.
Ačkoliv se obecně mírně otepluje na celé planetě (rok 2016 nejteplejší od počátku měření v roce 1880, přispělo i masivní El nino), tak je jedno místo, kde se během posledních let naopak ochlazuje. Tato teplotní anomálie se nachází právě v severním Atlantiku mezi Azorami a Islandem (kolem 45 až 50 rovnoběžky). To zřejmě součinní právě s vyšší rychlostí tání ledu. V souvislosti s termohalinním výměníkem bylo řečeno, že teplá ač slanější voda se v oblasti severního Atlantiku vynořuje a naopak chladná těžší voda proudící ze severu se zanořuje. Táním oceánských ledovců se sice do oceánu přimíchává studená voda klesající pod vodu teplou, jenže v pevninských ledovcích je obsažena voda sladká. Jelikož je sladká voda lehčí než slaná, tak se studená voda ze severu nezanořuje pod vodu teplou, ale zůstává na povrchu. Kromě studenější vody je potom v této oblasti chladnější i vzduch a tím pádem zde zůstává v podstatě trvalé značné rozhraní teplot vody a vzduchu střetávajících se na svých cestách ze severu a jihu. Porodnice tlakových níží (bouří) a následných swellů je tak permanentně otevřena!
teplotní anomálie v severním Atlantiku během roku 2016; zdroj: NOAA
V případě, že by současná situace dlouhodobě eskalovala, tak by časem pravděpodobně došlo k oslabení Golfského proudu a severoatlantické oscilace. To by znamenalo nejen obecně ochlazení v Evropě, ale také snížení rozhraní teplot vodní a vzduchové masy. Díky této antiswellkoncepci by byla porodnice bouří ve své činnosti naopak utlumena. Pokud ovšem toto nastane, tak by to nemělo být dříve než za 50 až 100 let.
To znamená jen jedno. Současný atmosféricko hydrologický vývoj v severním Atlantiku by měl s vysokou pravděpodobností hrát do karet všem surferům využívajícím vlny rodící se v této oblasti. Nicméně divočejších a častějších výkyvů počasí zapříčiněných zřejmě vlivem oteplování Zeměkoule obecně přibývá po celém světě. Zvýšení četnosti a intenzity primárních swellů tak pravděpodobně bude záležitostí globální 😉
Během ledna jsme natočili pár záběrů dokumentujících vlnodění na dvouch z nejznámějších spotů na Tenerife. Prvním z nich je Bajamar na severu ostrova, kde jsme zkoušeli kámošovo dron. Pohledy z ptačí perspektivy celkem detailně popisují tento parádní spot, ležící na konci vesničky Bajamar (v překladu do češtiny Odliv :-).
Druhé videjko je z Las Americas, konkrétně spot Derecha del Cartel. Záběry jsme pořídili na přelomu ledna a února, kdy bouře Doris cloumala počasím v Evropě a rozvlnila celý Atlantik. Tou dobou chodily na severu ostrova až 14 metrové vlny, na kterých několik profíků jezdilo. My jsme ovšem zůstali schovaní na jihozápadě, kde to bylo nesrovnatelně menší, ale pro nás i tak celkem challenge. Videjko tedy berte spíše jako dokumentační o podmínkách, když to šlape 🙂
V příštím článku se budu věnovat vlnám na Kanárech v zimě obecně a poslepím fakta o meteorologických jevech, které to vše mají na svědomí. Mrkneme i konkrétně na Doris a videa týpků, který se sní vypořádali po svém. Stay tuned……..
PS: a nezapomeňte, že zpáteční letenky na tenerife jsou stále kolem 100 eur a možná je tedy na čase zajet se trochu vyprat 😀
